Výživa a zdraví

V oblasti zdraví hraje spolu s psychickou pohodou a tělesným pohybem klíčovou roli výživa. Všichni víme, že záleží na tom, co jíme, a že jídlo nemá jen uspokojit naši chuť a utišit hlad. Na složení našeho jídelníčku totiž závisí z jakého „materiálu“ budou vystavěny tkáně našich orgánů a kostí, jak zdravá bude naše krev, jak bude fungovat látková výměna a jakou obranyschopností (imunitou) bude vybaven náš organizmus v případě napadení nějakou nemocí.

Ze zkušenosti víme, že od zdravotního stavu se odvíjí i kvalita života. Jen si vzpomeňte jak člověka dokáže otrávit obyčejná rýma. A co teprve chřipka, cukrovka či nádorové onemocnění! V mnoha čekárnách lékařských ordinací můžeme číst následující slogan: „Zdravý člověk má tisíc přání, nemocný jen jedno.“ A přece, nemoc není náhoda. Nemocem můžeme předcházet a nebo si je sami přivozovat.

Hladovění nad plnými hrnci

Hippokrates, nestor všech lékařů, ve 4. století př. Kr. prohlásil: „Ať je ti jídlo lékem, a lék jídlem.“Jeho výrok je platný i ve světle nejmodernějších vědeckých výzkumů. Ano, jídlo ovlivňuje naše zdraví víc, než si dokážeme představit. Není vůbec přehnané říct, že na kvalitě potravin, které konzumujeme, závisí i kvalita našeho zdravotního stavu. Jenže podle odborníků kvalita běžně dostupných potravin klesá. V r. 2007 například uveřejnil deník MF Dnes článek o poklesu hodnot výživných látek v konzumních bramborách v porovnání s hodnotami před 5ti lety až o 20%. Potraviny jsou vyráběny v obrovských objemech, rychleny, chemicky ošetřovány, transportovány na dlouhé vzdálenosti, chlazeny a skladovány. Všechny tyto procesy nemilosrdně ubírají na jejich kvalitě. Dílo zkázy pak dokončí následná úprava v kuchyni – vaření, pečení a smažení. Tím jistě jídlo získá na chuti a vzhledu, ale jeho výživná hodnota pro buňky je nedostatečná. Naše strava je kaloricky velmi bohatá, ale organizmus nedostává to, co potřebuje ke zdravému fungování. Kdosi to vtipně okomentoval, že „hladovíme nad plnými hrnci.“

Doplňky stravy

Z těchto důvodů vzniká potřeba doplnit do jídelníčku látky, které v něm chybí. Proto farmaceutický průmysl přišel na trh s potravinovými doplňky. V drtivé většině se jedná o syntetické přípravky, které obsahují jen několik izolovaných „chybějících“ látek uvedených ve složení na obalu. V přírodě je tomu ale úplně jinak. V rostlinách jsou obsaženy stovky aktivních látek, které jsou vzájemně složitě propojeny. Díky tomuto propojení dochází k tzv. synergickému efektu, kdy jednotlivé složky si vzájemně umožňují projevit a dokonce znásobit svoji účinnost. Toho samozřejmě izolované vitaminy a minerály v syntetických přípravcích nejsou schopny. Hodnotit tedy kvalitu přípravku podle jeho složení je neobjektivní a zavádějící. Celek je totiž mnohem víc než pouhý součet jednotlivých složek.

Vlastnosti zelených potravin

Jedná se o potraviny, ne jen o doplněk stravy. Potraviny sytí, tzn., obsahují celou škálu živin nezbytných pro růst, stavbu a fungování buněk jednotlivých tkání (vitamíny, minerální látky, bílkoviny a nukleové kyseliny, enzymy atd.) a čistí – obsahují takové látky, které napomáhají organizmu zbavovat se odpadu vznikajícího při metabolizmu buněk (chlorofyl, antioxidanty, vláknina). Tím dochází k posílení imunitního systému organizmu, který je pak schopen se s riziky a nemocemi utkat s mnohem větším úspěchem.

Jsou zelené, což je způsobeno vysokým obsahem chlorofylu. Ten je znám především pro své dezinfekční vlastnosti. Proto je možné zelenou šťávu použít při ošetření popálenin a kožních zranění. Chlorofyl však pomáhá tělu přijímat železo a napomáhá tak při odstranění chudokrevnosti. Při užívání zelené šťávy – chlorofylu (zeleného „krevního“ barviva rostlin) byl zaznamenán i vzrůst hladiny hemoglobinu (červeného krevního barviva živočichů). Podle odborníků z kalifornské univerzity v Davosu má chlorofyl pozitivní vliv na bohatost mužského spermatu. Za zmínku stojí i jeho schopnost bránit růstu bakterií způsobujících zápach v dutině ústní.

Jsou enzymaticky živé. Obsahují množství aktivních enzymů, které jsou nezbytné pro fungování metabolismu těla, dýcháním a zažíváním počínaje a regulací tvorby hormonů konče. Procesem výroby a vařením se enzymy v potravě ničí. Získat je můžeme hlavně z čerstvé syrové stravy. Zelené potraviny jsou ideálním zdrojem.

Jsou mírně zásadité. Vařená strava a rafinace potravin způsobují překyselení organizmu, které se často projevuje pálením žáhy. V těle klesá pH a dochází k zatížení imunitního systému. V kyselém prostředí se daří zánětům, infekcím, stoupá kazivost zubů a vzrůstá i riziko vzniku rakoviny. Zelené šťávy dokáží tento stav zvrátit a nastolit znovu rovnováhu.
Poznáte to podle toho, jak rychle pálení žáhy zmizí.

Jsou komplexní a přirozené pro organizmus. Jejich největší silou není jen jejich chemické složení a přírodní forma (pro tělo snadno vstřebatelná), ale nesmírně složitá vzájemná provázanost jednotlivých složek. Právě ona stojí za jejich neobyčejnou účinností
a silou, kterou již po poměrně krátké době užívání na sobě můžeme pozorovat.

O zelených potravinách se dá hodně psát a mluvit, ale jejich účinky pocítíte teprve až je začnete sami používat. Žádná slova nenahradí osobní zkušenost. Tak dobrou chuť.